„KDE TO JSEM 
CO TADY DĚLÁM, VŮBEC TO TU NEZNÁM.
STRAŠNĚ MOC SE BOJÍM, ALE PŘESTO TADY SEDÍM. SEDÍM A ČEKÁM. ANI NEVÍM NA CO NEBO NA KOHO. 
NIC SI NEPAMATUJI, JEN RÁNU A BOLEST. BOLÍ MĚ ČUMÁČEK A TAKY OCÁSEK, ALE SEDÍM DÁL. SEDÍM A KOUKÁM DO DÁLKY.
CO MÁM DĚLAT
JE TU NĚJAKÝ PÁN A DÍVÁ SE NA MĚ. BOJÍM SE, STRAŠNĚ MOC. A MÁM HLAD. OBJEVILO SE TADY NĚCO HRANATÉHO, DRÁTĚNÉHO. A VONÍ ODTUD JÍDLO. 
CO TEĎ MÁM TAM JÍT, NEMÁM TAM JÍT HLAD JE VELIKÝ A TA VŮNĚ NEODOLATELNÁ.
JDU NA TO…“
Kde se vzala Bibi
Černobílá kočička se z ničeho nic objevila u jednoho motorestu na dálnici. Podařilo se jí odchytit a po prvotním rychlém ošetření nálezcem na veterině putovala k nám. Zatím se tváří nekontaktně, syčí a bojí se. Ale ty její oči… Je v nich něco zvláštního, krásného. Mám pocit, že se rozhoduje – věřit člověku nebo nevěřit? Uvidíme, dáme jí čas. Na novou etapu života dostala jméno Bibi. Potřebuje se uklidnit a nabrat sílu.
Bibi druhý den u nás
Bibi je stále hodně bojácná. Většinu času tráví schovaná v boudičce. Od pátečního večera, kdy přijela, vůbec nechtěla jít na záchodek. Naštěstí dnes se konečně zadařilo. Pohladit se dá jen u jídla, i když ne pokaždé. Ale i to je úspěch. Bude to chtít prostě čas.
Bibinku čeká operace
Kočička objevená u motorestu na dálnici dělá pokroky. Ještě občas zasyčí, sama k člověku také ještě nepřijde, ale je to na dobré cestě. Zranění kolem čumáčku se hojí, pacička se velmi pomalu zlepšuje, ale ocásek vypadá na amputaci. Zatím dostává antibiotika a léky na bolest.
Bibi po operaci
Bibinka zvládla operaci ocásku. Nyní je v rekonvalescenci v dočasné péči, kde si užívá rozmazlování dočasné tety. Držte jí palce, ať se ocásek dobře a rychle hojí, a ať má Bibinka pořád takovou chuť k jídlu.
Post navigation
Previous Post
Velikonoční Kindy a její koťátka